Je neskutečné jakým způsobem se věci mění, někdy doslova před vašima očima pokud si na ně nevytvoříte pevné úhly pohledu.
Včera jsem toho byla svědkem hned dvakrát a moje překvapení je takové, že se s vámi zatepla dělím o zážitky, které mohou ukázat možnosti a prostor, tam, kde možná zatím žádný nevnímáte, i vám.
O víkendech se, pokud to dovolí počasí, rádi vydáváme do lesa a nejraději bereme kluky s sebou. Zatímco starší Sam, dokud se vydával na procházky s námi, nikdy příliš neprotestoval, Eddy měl často výhrady: „mám žízeň“, „je to ještě daleko?“, „ale proč musíme chodit po lese?“. Částečně způsob jak přitáhnout pozornost a navázat konverzaci, částečně iritující součást těchto výletů.
Jaké bylo moje překvapení, když nás včera ze své vůle vytáhnul na extra dlouhý výšlap po stejné trase, jakou absolvoval minulý týden se školou. Bylo tady nádherně slunečno, „Roet route“ se táhla podél míst, která před šesti lety vyhořely a bylo skvělé vidět, že příroda si ví rady.
A v tom jsme se ocitli na volném prostranství, u jezírka, které známe jen z druhé strany a tam mě zase šokoval můj manžel, který je známý svou neochotou nechat se fotit. Zachytit nás mu nikdy nevadilo, pokud se na fotce nemusel vyskytovat sám.
Včera, jakoby se nechumelilo vytáhnul mobil a přiměl Eddyho zastavit se a zapózovat. A tak vzniklo asi úplně první selfie, které kdy vzešlo z jeho ruky.
Jak se to ještě zlepší?
Zvlášť s oběma syny a manželem jsem si za tu dobu, co jsme spolu ověřila nesčetněkrát, že pokud se věcem nebráním, nereaguji na ně a nesnažím se je měnit na sílu, prostě povolí samy od sebe a překvapí mě tím, že jsou naráz jinak.
Vždyť tím, co vytváří naši realitu, je náš vlastní úhel pohledu.
Co když není nutné přesvědčovat, tlačit, nutit, vyhrožovat a věci se můžou přeskládat a změnit prostě tím, že o to požádáte?
Byli byste ochotní mít v životě tolik lehkosti?
A co s těmi, kdo mají pevné úhly pohledu na vás? Často natolik, že vůbec netuší, kdo vlastně jste anebo co jim můžete nabídnout?
Co se tím přestat trápit a namísto toho se začít dobře bavit absurditou jejich počínání?
Přineslo by to do vašeho života více radosti a nejspíš i těch, kdo vás ocení a budou za vás vděční?
Všechno v životě ke mně přicházi s radostí, lehkostí a slávou… Doslova vše může být zdrojem tvorby a expanze, pokud si to tak vybereme.