Půlka zadními dveřmi

Půlka zadními dveřmi a půlka předem, ač spousta z nás ví o naprosté nesmyslnosti platících opatření, není třeba dráždit ty, kdo jim zatím slepě věří. Ty komu strach nedovolí vnímat co se vlastně děje.

Zvědavá kdo se tentokrát objeví, zvlášť na toto téma, kterým je Algoritmické přerušení.

Kolik naprosto nesmyslných algoritmů kontroluje dnes a denně jakoukoliv naši akci?

Rovná polovina účastníků jsou muži, silná energie a také odhodlání mít to jinak. Každý už toho máme dost, spousta z nás ví co se děje a je také spousta těch, komu to postupně dochází…

„Dlouho jsem se na to nechtěl dívat, abych neupadl do deprese.“

„Už to trvá dlouho a nevidíme konec, pokaždé se upneme k nějakému datu a zase nic.“

„Mluví o novém normálu, tohle přece není normál? Kdy si můžeme sednout s pivem na zahrádku. Jít na koncert? Jít si zahrát fotbal?“

A pomalu to začíná docházet stále více i těm kolem nás, kdo se dlouho bránili tomu vidět…

Že záchrana nepřijde shora. Že je to celé jedna velká lež. Že důkazů tady o tom je už spousta. Že se přidává stále více inteligentních lidí, institucí a odborníků do této debaty, kterou nesmíme vézt, ale která přesto vzniká samovolně a nezastavitelně.

Jakmile jednou víme, už nemůžeme nevědět.
A pokaždé je lepší vědět, než nikoliv.

Těla si užívají poces a účastníci, nadšení už od začátku, že jsou spolu s ostatními, že je možné se sejít, povídat si, obejmout se, dotýkat se a hlavně se nebát napadení či soudů, rozvazují a sdílí jak to mají oni, co vnímají kolem sebe, absurditu toho všeho.

Vytvářet prostor v tom všem. Pro těla a pro bytosti, pro sdílení a přijímání, pro uvolnění se v tom co víme  a uznání toho, co tak dobře víme, ač je kolem nás ještě spousta těch, kdo odmítají vědět, nechtějí vědět, spí.

Zatím.

Co když je není třeba tlačit ani přesvědčovat, co když můžeme držet prostor pro možnosti společně s těmi, kdo stejně jaky my vědí a co když se právě díky tomu může probrat spousta těch, kdo zatím hledá spásu tam, odkud nepřijde?

Kolika z nás to teď (konečně) dochází?
Kolik z nás se právě probírá?

Pocit radosti a vděčnosti za toto letmé setkání a podpoření se navzájem v energii, slovech, akci.

Jaký zcela nový prostor tady společně otevíráme a můžeme držet?