Oficiální čísla, se kterými se zatím rozhodně nesetkáme na žádných oficiálních kanálech nebo médiích… údaje, které jsou hlášeny, evidovány a tutlány vypadají momentálně alarmujícně (a to máme léto).
Zkušenosti uplynulých desetiletí ukazují na to, že pouhá necelá desetina případů vedlejších příznaků včetně úmrtí se dostane do těchto oficiálních statistik, proces, který se v posledních dvou letech stal ještě mnohem složitější. Pokud znáte někoho, kdo se snažil v poslední době nežádoucí účinky genetických terapií nahlásit, možná víte jaký odpor tomu momentálně klade zdravotní systém.
Možná vás to ani tolik nepřekvapí, možná ano.
Pro mě, coby certifikovanou facilitátorku Access Consciousness a facilitátorku třídenních body class je skvělé vědět, že jak Gary Douglas, tak Dr. Dain Heer – zakladatel a spolutvůrce Accessu se na svých trénincích netají tím, co o tomto vědí, mluví o těchto záležitostech otevřeně a byl to právě Gary, kdo od začátku této, teď už dvouleté šílenosti posílal informační videa a sdílel informace pro ty z nás, kdo mají zájem se ve věcech zorientovat.
Spousta z nás pochopitelně používá své vlastní vědomí a bylo nám patrné už od startu, že tady něco nehraje a později také co.
Pokud se vám v poslední době někdo snažil prodat tělesné procesy Accessu jako způsob, jak se nechat naočkovat a vyhnout problémům, můžete si být zcela jistí tím, že nepoužívají své vědomí, nejsou ochotni se informovat a nebo a možná pravděpodobněji jim naprosto nezáleží na vaší bytosti, rozhodně ne na vašem těle, ale mnohem více a možná výhradně na své peněžence.
Tím samozřejmě vůbec nechci tvrdit, že by tělesné procesy Access Consciousness nefungovaly nebo byly v něčem deficitní.
Pokud by vám však někdo poradil skočit z druhého patra anebo dát ruku do ohně s tím, že vědí, že vás v nemocnici zase dá dohromady vyškolený tým odborníků, specializovaný na zlomeniny a popáleniny, asi byste si zaťukali prstem na čelo.
Naprostá většina z nás nepůjde dobrovolně proti svému tělu.
Stále častěji se tady v Holandsku i v ČR setkávám s těmi, kdo velmi litují svého rozhodnutí a říkají, že kdyby tenkrát věděli to co vědí teď, určitě by se k věci postavili jinak.
Ve světle těchto statistik se samozřejmě není čemu divit.
Nabízí se otázky typu Jak se to zlepší?
A tělesné procesy Accessu mohou samozřejmě nabídnout zmírnění příznaků a úlevu v nejrůznějších situacích.
Nejde však o to používat je k tomu, abychom nemuseli vědět co víme nebo obcházet vědomí svého těla, ale jako podporu toho, co víme a toho, o čem víme, že to může našemu tělu přispět.
Skvělé je, že si můžeme být jisti tím, že na rozdíl od jiných záležitostí neuškodí.