„Příspěvek není od jedné osoby, ale od celého vesmíru.“
Tento citát Garyho Douglase, zakladatele Access Conscsiousness z jednoho z manuálů si vybavím z hlavy. A po devíti letech s Accessem mu nemůžu jinak než dát za pravdu.
V momentě, kdy si ujasníme, co bychom vlastně rádi a začneme o tom s Vesmírem komunikovat, zjistíme brzy, že Vesmír naslouchá a věci se rychle dají do pohybu.
Jak taková komunikace s Vesmírem vlastně vypadá? Může vypadat zcela jednoduše:
„(Vesmíre,) co je k tomu zapotřebí, aby se toto ukázalo s naprostou lehkostí?“
„(Vesmíre,) čím mi tady můžeš přispět?“
„(Vesmíre,) kdo mi tady bude přínosem?“
„(Vesmíre,) co jiného je ještě možné?“
„(Vesmíre,) jak toto můžu obejít?“
Nemusíme vědět, kdo zrovna naslouchá naší žádosti, důležité je pokládat podobné otevřené otázky, nehledat na ně odpovědi v mysli a sledovat, jaké možnosti se před námi začnou otevírat.
A že mi při tom občas padá čelist překvapením nad tím, co vše je možné vytvořit a uvést v chod ve spolupráci s Vesmírem.
Úžasné ubytovací možnosti, nečekaná setkání, nové kontakty v rámci podnikání, příjemná spolupráce s talentovanými jedinci v nejrůznějších oborech – vše k nám může přijít s lehkostí, pokud Vesmír tuší, čím nám vlastně může přispět.
Jste ochotni tvořit svůj život v širším kontextu?
Jste ochotni požádat o příspěvek Vesmíru?