Nevyhnutelně vytváříme to o co žádáme.
Nakolik jasno máte v tom, oč žádáte? Nakolik máte jasno v tom, co touźíte vytvořit?
Jaké příběhy si vyprávíte?
Kolika z nich jste uvěřili?
Pokud máme vizi většího, šťastnějšího světa, vytváříme větší, šťastnější svět.
Pokud je vize vidět někoho padnout nebo někoho potopit, vytváří to nevyhnutelně vlastní pád.
Proč?
Vesmír nás nevidí jako oddělené, jednoduše protože oddělení nejsme. Pokud cokoliv nenávidíte v druhých je to pokaždé vaše vlastní omezení, které promítáte navenek. Podle sebe soudím tebe… Jinými slovy, ten energetický náboj, který vytváŕí každou nenávist není vně, ale uvnitř. A věc se má tak, že jde-li vám tolik o vymýcení právě tady toho, vesmír vám v tom bude ochotně přispívat.
Pro tolik z nás, kdo vidí větší, krásnějśí svět a mají nakročeno k jeho realizaci může být soutěž, závist, či nenávist druhých odrazující. Co když staćí být si vědom toho, co se děje a není třeba na tom cokoliv měnit? Co když ti, kdo s vámi soutěží, závidí vám, či vás nenávidí vlastně už účinně přispívají vaší tvorbě a vytváří vlastní pád?
Není třeba měnit ty, kdo si nevybírají více. Není třeba a už vůbec ne účinné bojovat s těmi, kdo se s vámi jakkoliv srovnávají nebo měŕí. Co přispívá a generuje větší, krásnější svět je být pozvánkou, být sám sebou a vytvářet zcela nový prostor pro volbu a zcela nové možnosti.
Ti kdo tím budou inspirováni vás najdou po energii a než se nadějete bude kolem vás spousta těch, kdo vaší vizi přispívají a kdo s vám spolutvoří.
Jak se to ještě zlepší?
Jak krásný svět toužíte vytvořit?