Na zadních

Je jedna věc kterou si uvědomuji stále více, čím déle se zabývám Access Consciousness a čím déle facilituji a to je jak vděčná jsem za své tělo.

Moje tělo se ukázalo být obrovským přínosem při tvorbě mého života a mých kurzů.

Ať se děje co se děje, pokaždé mě informuje o tom, co bych měla vědět a předává mi informace z blízkého i vzdáleného okolí s přesností a přitom lehkostí sobě vlastní.

Kde bych byla bez svého těla?

Určitě bych dnes nežila v Holandsku a nezabývala se už takovou dobu Access Consciousness.

V jakémkoliv zaměstnání už dlouho předtím než jsem poznala Access mi mé tělo spolehlivě ukázalo, kdy je čas to zabalit a posunout se dál a bylo to mé tělo, které mě zavedlo až do Holandska.

Pro to ukazovat mi, co funguje a co je třeba změnit, má mé tělo zvláštní dar. Skoro nikdy neonemocní, skoro nikdy jej nic nebolí, je vytrvalé a nemá žádné větší nároky, ale když něco nebo někdo je anebo naopak není přínosem dává to najevo s vehemencí, kterou není možno ignorovat.

Dokáže se zašprajcovat nebo postavit na zadní v situacích, kdy si vybírám proti sobě, aniž by mě nechalo ve štychu.

Jak to vlastně vypadá? Upozorňuje mě na věci tak dlouho, dokud je neposlehnu, dokud něco nezměním. Připomíná mi ten trénink, tu osobu, to téma, tu situaci tak dlouho, dokud nenajdu způsob, který vytvoří více.

Nedovedu si představit lepšího parťáka pro život…

Jedna z mých kolegyň, známá světová facilitátorka si toho všimla před lety během naší společné facilitace a prohlásila: „Tvoje tělo tě nikdy nenechá na holičkách, že?“ A měla pravdu.

Během facilitace jsem vděčná za veškeré informace, které mi mé tělo poskytuje o tělech i bytostech, které si vybraly kurz nebo sezení. Neméně praktická je má komunikace s tělem při tvorbě mého života. Kde mám být? Co vytvoří nejvíce? Kam se posunout? Kdo bude přínosem? Je tohle moje? Je tohle pravda? Tělo, co o tomhle víme?

A pokaždé je to mé tělo, které ví přesně co a jak. Tam, kde mu naslouchám expanduje můj život i svět mnohem dynamičtějśím způsobem než kdybych se snažila při tvorbě poslouchat logiku a mysl.

Jaké by to bylo pro vás mít zcela jasnou a snadnou komunikaci s tělem? Jaké by to bylo příjímat dar, kterým naše tělo je s otevřenou náručí?

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *