Jasno a lehko

Co dělám Access uvědomuji si, že se stále více a více bavím.

Dříve nebylo vůbec těžké mě něčím vytočit. Nebylo složité dostat mě do soudů o mně.

Uznat sama sebe, vidět své přednosti, natož pak talenty, rozhodně nepatřilo k mým běžným aktivitám. Svět kolem se jevil jako daleko méně přátelské místo.

Není divu, že má tvorba byla na bodu mrazu.

Co se změnilo za posledních osm let?

Začala jsem vidět a vnímat, že vše, co nefunguje, jsem si sama vytvořila a vybrala. Auč!
Začala jsem si vybírat jinak a kupodivu to začalo tvořit něco úplně nového.

Začalo se to kolem mě hemžit talentovanými bytostmi, což mě inspirovalo vybírat si více a více a ejhle, začala jsem objevoval své, do té doby latentní, kapacity a skryté talenty.

“Víte, že abyste mohli rozeznat něčí talent musíte být stejně talentovaní?

Být schopen vidět a uznat velikost ostatních znamená vlastně vědět, že máte v sobě také talent.

Pokud nám na ostatních něco vadí, bývá to něco, co nás vlastně irituje na nás. Coby nekonečná bytost není nic, co bychom v jednom z našich životů nedělali nebo tím nebyli… Pokud se díváme na ostatní a vadí nám to, co činí, zpravidla je to něco, co jsme si sami neodpustili nebo nepřipustili z vlastní minulosti, či něco, co se nás stale (do)týká.

Tady je důležité rozeznat rozdíl v tom, co vnímáme a co si myslíme o tom, co vnímáme. Zatímco naše vjemy jsou letmé a neuzavíráme je do soudů, tam, kde druhé nebo sebe soudíme, má to jistou dávku pevnosti a náboje. Můžeme si například být vědomi toho, že někdo jiný je nespolehlivý, aniž bychom tu druhou osobu za to soudili, nebo začali soudit sebe za to, že nás to vůbec napadlo.”

Jsem vděčná za stále větší jasno a lehko při tvorbě svého vlastního života, při rozhodování a výběru. Kolik radosti s tvorbou je skutečně možné?