Prostor vděčnosti…vděčnost za prostor

Naše spolupráce se může jevit navenek zcela idylická: Honza vidí mě, já vidím jeho. Naše kvality se doplňují. Jsme jeden pro druhého inspirací a prostorem možností.

Honza je pro mě nesmírnou oporou i na cestách, tam, kde to dříve nebylo o lehkosti zároveň facilitovat a starat se o vše kolem, sebe a své potřeby, tak abych měla dostatek energie nejen po dobu tréninku, ale i po návratu domů. V tom nastal obrovský rozdíl právě s jeho příchodem. Navíc sdílíme smysl pro humor, který je v nejedné situaci klíčový.

Přesto se stejně jako v každém pracovním či přátelském vztahu najdou intenzivní situace. Bylo by naivní domívat se, že tomu tak není. Honza se na mých trénincích podílí organizačně už přes rok. S ním a do značné míry díky němu jsem byla schopná za uplynulý rok vytvořit dvakrát tolik co loni. Přehled o tom je samozřejmě opět na Honzovi, coby mimo jiné účetním a má administrace nebyla nikdy lépe organizovaná než letos.

Pro ty z nás, kdo excelujeme v tom, co děláme, kdo jsme hnáni vědomím toho co je možné, je někdy téměř nemožné vidět jasně naše talenty, dary a kapacity, zvlášť pokud jsme vyrůstali s někým, kdo nám nedával najevo, jak úžasní skutečné jsme. Vidět to kým jsme, nebývá snadné, přesto uznání našich talentů je nezbytným pro naši tvorbu a náš rozlet. A právě téma uznání je jedno, které se v naší spolupráci pravidelně vracelo jako bumerang.

Možná víte, že ukázat vlastní velikost někomu, kdo se ze zvyku nebo přesvědčení brání tomu, ji vidět nebývá snadné. A v tom se prolomil led.

Nedávno jsme si oba během několika hodinové intenzivní konverzace sáhnuli na dno toho, kým jsme, kým chceme být a kým můžeme být a vzniknul z toho opět nový prostor a nová energie, silnější, dynamičtější a přítomnější než dříve.

Díky tomu, že poslední část této naší výměny probíhala v soukromých zprávách, je možné ji tady doslovně sdílet. (Pochopitelně s Honzovým souhlasem).

– Zdá se mi, že se občas bojíš, abys neudělal něco špatně a přitom dělaš neustále pro mě všechno snadné a krásnější. Mrzí mě, že jsem ti to neříkala dost často.
– Ty jsi úžasná, víš to?
– Tys chtěl ven.
– Jj, už jsem vystrčil hlavu z okna a to stačí dneska 😀 😀 😀
– Ty jsi úžasný. To co zvládáš a jak.
– Díky. Ty taky zvládáš tolika věcí a ještě mě máš na krku.
– Tak to asi těžko.
Nemáme se na krku. Ani já tebe, ani ty mě. Děláme něco, co nikdo nedělá. Nejsou na to pravidla ani předpisy. Takže to nemůžeme dělat blbě. A oba to chceme někam posouvat. Ale klidně si tě vezmu na krk, když na tom budeš trvat. Však si s tím nějak poradím. 🙂
– To je fakt svým způsobem neuvěřitelné, jak to vidíš, to je opravdu space (prostor), kterým jsi.
Na krk neee, to jsem pořád ještě moc těžký 😀 😀 😀
– Musíš mi říct, co je neuvěřitelné. Protože pro mě to tak prostě je, tak to nevnímám nijak zvlášť. Těžký nejsi vůbec.
– Tohle je neuvěřitelné: „Děláme něco, co nikdo nedělá. Nejsou na to pravidla ani předpisy. Takže to nemůžeme dělat blbě.“
– Tak to přece je. ‘Blbě’ je jenom soud a zmenšení toho, co vytváříme. Každý krok vede dál.
– Tohle jsou věci, na které se rozpomínám, že jsem je věděl, že to tak může být a teď to tu je. Děkuji, že máš se mnou trpělivost.
– Jedeš jako drak. Podívej se, kde jsi za rok. To je neuvěřitelné!

Důvod proč sdílím poslední část této naši výměny, není v tom ukázat, jak úžasní oba jsme, ale v tom poukázat na to, že ochota být otázkou, zranitelnost na obou stranách, prostor bez bariér a ochota vidět co se děje a co je opravdu za tím vytvoří pokaždé více.

Moje obrovská vděčnost za to, že tento prostor mohu sdílet s někým, kdo je ochotný jím být.

Autor: Ivana Faber, CF

2 odpovědi na “Prostor vděčnosti…vděčnost za prostor”

  1. “ Každý krok vede dál “ toto je pro mě nejvíce . Stále ještě se někdy bojím udělat krok ze své komfortní zóny, abych neudělala nedejbože chybu, za kterou mě nikdo ztepe, poníží, jak jsem k ničemu… Stejně ho udělám ☺️ ,ale zpomaluje mě to… Děkuji za vaše sdílení . B. K.

  2. Úžasný jste oba. Díky Honzovi jsem poznala Vás Ivanko (i když „jen“ přes facebook nebo youtube). Znám ho od střední školy a to, kým je teď, mi ukázalo, že i já můžu tvořit svůj život. Začínám, ale už vidím výsledky. Oba jste mi inspirací každý den. A tohle sdílení.. Hned mě napadlo, jak je to povzbuzující..jednak že i vy máte své obavy a jednak „nemůžeme to dělat blbě“. Děkuji 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *