Přespohodové

Minulý týden jsem se s Danielem, mým manželem, bavila o dětech. Jak jsou v klidu, jak z nich máme radost, jak je dobře, že je v naší rodině tolik pohody.

Tento jeho komentář mě pobavil: “Ty to taky pro ně děláš přespohodové.”
A skutečně nejsem typickým případem matky, která vždycky všechno ví a přichází se všemi druhy pravidel. Pracovat s dětmi s otázkami se ukázalo být mnohem jednodušší.

Co vědí? Čeho jsou si vědomí? Co by tady fungovalo? Co by stávající situaci usnadnilo pro nás všechy?

Volby, které se týkají nás všech děláme společně. Kam letos pojedeme na dovolenou? Kde chtějí být po škole? Co chtějí jíst?

Vždycky jsem viděla své děti (a nejen moje děti) jako nekonečné bytosti. Ne méně vědomé, ne méně inteligentní a ne méně vyvinuté než já. Odtud je snadné dělat volby, které fungují pro nás všechny.

Cítí se slyšeni, viděni, chápáni. Nemají nikoho, proti komu bojovat, aby dokázali že jsou, nebo přitáhli pozornost. To prostě není zapotřebí

Viděla jsem je od chvíle, kdy se narodili.

Jeden z nich je neuvěřitelně expresivní, aktivní a zábavný, druhý inteligentní, introvertní a vyvážený. Nemohou se více lišit a oba je zbožňuji.

Jsem moc ráda, že mě vybrali za svou mámu.

Autor: Honza Dolníček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *